NOVINKY
/ AKTUALIZACE
29.12.2008
Nové fotky Aničky.
22.12.2008
Novinky - naše" web-Lady" Alice
www.wicca.ic.cz
si nás tak rozmazluje, že jsme si PéFko mohli vybrat.
Ale bylo to tak těžké -
že Vám je musíme - nezmenšené ukázat všechny! Aličko děkuju!!!
A nová fotka "Tommyho"
11.12.2008
Už jsme neaktualizovali dlouho. Bylo by zapotřebí to napravit!
Opět – né, že by se u nás nic nedělo – a my museli napsat jako žhavou novinku, že se naše želva Jůlinka dožila ctihodných 35ti let – a je stále ještě panna….
Anebo – že se Hubert v relativním zdraví dožil 11ti let (tu a tam bezproblémové dny prostřídá sračkou – zvláště – pokud sežere plato vajec) …Nebo se taky vydatně vyzvrací – ale já jej varovala – aby tu staženou kůži z hlavy jelena nežral…(no, mezi námi – když uklízíte vyblitá slecha z jelena – zvedl by se žaludek i tvrdší nátuře, než jsem já) ….
Takže – na úvod toho naboplití – jak by se zdálo už mohlo být dosti.
Jen ještě významná poznámka – Hubert není „žádná stará panna“ – je to pěkný obšourník – ale to vše k dobré kondicí patří! (ono by bylo i Eulálii Čubíkové líp, kdyby se přestala jen užírat, tu a tam si zašukala…..) – no jo – je to pro každého, taky jsme koukli na ty anglické klubové stránky. Ke skákání to není – ale já bych si z toho hlavu až tak nedělala! …a životospráva je životospráva!!!!…..pan Freud by jen souhlasil.
Lovy, lovy….a do toho zásadní rekonstrukce některých pokojů v domě….vrcholí „rybářské žně“. Dohledávky – a na konec roku – ještě setkání s přáteli a zhodnocení – jak to bylo.
Nepřekonatelným zážitkem pro mě bylo – že si spolužačka v jedné restauraci (a nebyla to 4. cenová skupina) objednala jen horkou vodu – a do ní nasypala „své“ kafe…. Nebylo to z důvodů – že by snad dieta……Doprdele – já snad nikdy s tím mým přístupem nebudu nic mít! Kohoutky s odtékajícími penězi musím mít více pod kontrolou – já si ke kafi se šlehačkou dala i sachrův dort. (aaale, ať nekecám – rovnou dva!)
Nové fotky jsou ve fotogalerii a Lovu.
8.11.2008
Jsou přidány fotografie z Pragobestu 2008. Jejich autorem je Slavomír Jansa a za jejich zhotovení mu velmi děkujem. Za jejich zaslání děkujeme paní Stanislavě Jansové.
Nové fotky a záznam z Tondova lovu najdete v "Lov"u
5.11.2008
Tuto aktualizaci píšu já, Eva - mladší.
První listopadový víkend byl pro mě ve znamení nové zkušenosti jménem Pragobest 2008. Najdete na www.pragobest.cz. Prostě soutěž ve stříhání psů :)!
Už když byl Hubert mladý jinoch jsem si pohrávala s myšlenkou o velkém světě střihačů. Obdivovala jsem paní Danu Kohoutovou, pana Petra Studeníka, Lindu Volárikovou, Radku Popkovou a hlavně mojí mamku, jak se jim to povedlo a skvělých výsledků dosáhli i na střihačských soutěžích.
Na soutěž do Prahy jsem se vydala sama, jelikož moje posily jely v sobotu na mezinárodní výstavu psů do Nitry. Úplně sama teda ne, jel semnou „můj model Nuni“ :o)!
Hlavní impulz a nadšení zkusit tuto soutěž ve mě nastarovali mí rodiče, od kterých jsem k narozeninám dostala svůj vlastní a pořádný stříhací vercajk :)!
Těžko vám budu popisovat situaci když mi v srpnu v inkriminovaný den volal tatínek, že mám ve schránce výzvu, že mi na poštu přišel balík z USA.....a že by bylo vhodné abych si ho vyzvedla!!! Uháněla jsem na poštu, která byla zavřená…. Tak jsem jim telefonovala, že nutně potřebuji ten balík :D. Paní pošťačka se trochu smála, jelikož tušila, že na takový balík by byl nedočkavý každý. K mé smůle byla zásilka ještě stále v autě doručovatelky, která rozvážela poštu....takže jsem zběsile projížděla jistebnické ulice a hledala modré poštovní auto :D!
A našla!!!
Doma jsem rozbalovala krabici a docela se mi klepaly radostí ruce a psi kolem mě vesele poskakovali a radovali se z polystyrenových písmenek, kterými byla krabice vystlána.
No a bylo to tam! :) Můj Vysněný Bezdrátový Strojek a Nůžky, které prý jsou mezi nůžkami to, co Rols Roys mezi auty. Hotové klenoty!
Příprava na samotnou soutěž byla pekelná!
Pes, který na soutěži startuje nesmí být minimálně 6 týdnů předem
upravovaný. Já to vzala zodpovědně a Nuni byl naposledy stříhaný před
výstavou v Bratislavě v srpnu. Ze začátku to bylo v pohodě, ale kdo ví jak
vypadá zarostlý špringr pochopí, jaká muka jsem měla poslední měsíc před
soutěží :D!
Bylo to jako když jsem byla malá a dostala jsem nový deštník....tehdy pak
asi 3 měsíce nepršelo!!!
Do Prahy jsem tedy vyrazila v
pátek odpoledne po té, co jsem sbalila Péťovi baťůžek a dala jej na hlídání.
Ubytování jsem měla zajištěné v Benešově u Prahy v krásném hotelu v centru
města. Po cestě jsme si výborně odpočinuli a vyspali se do růžova. Ráno jsem
měla i dostatek času na to Nunimu dát ještě chlupy do pucu - vykoupat a
vyfénovat.
Pak nás čekala báječná snídaně s konvicí výborné kávy v zimní zahradě
hotelu, kde krásně svítilo ranní sluníčko. Tam jsme se nadlábli. Nuni se
svým vybraným chováním v každé restauraci stává exkluzivním hostem.
Atmosferu idylky nám doplňoval zvuk ratanového nábytku který pod námi pěkně
ratanovsky vrzal :).
Nejsem příliš zběhlá v Praze, ale spoléhala jsem na svůj orientační smysl, který mě ovšem v té příšerné mlze zradil...ale dobří lidé města pražského mě zachránili!
Soutěž se konala v hotelu
Pyramida, který je pro tyto účely ten pravý. Když jsme přišli, probíhala už
dopolední část soutěže. Zaprezentovali jsme se a šli to okouknout. Můj první
dojem? Všude klid, lidé mluvili potichu, jen lehce šuměli....no a všude
šmikaly a cvakaly nůžky :o)!
Porotci byli zahraniční a to Denys Lorrain a Umberto Lehmann pro naši
kategorii.
Dala jsem si opět kafe v hotelovém baru :D kávy není nikdy dost! No a čekali jsme až půjdeme na plac my. Po 13 hodině jsme se dočkali. Rozhodčí obešli a zkontrolovali jestli jsou všichni psi řádně zanedbaní :oD!
No a pak se stříhalo a stříhalo a stříhalo a stříhalo. Pánové rozhodčí chodili a koukali nám pod ruce. V této soutěži nejde jen o výsledek, ale také o techniku, postup, vhodnost zvoleného stylu úpravy a preciznost provedení. Po uplynutí časového limitu se rozhodčí opět jali své úlohy a velmi pečlivě každého psa zkontrolovali, co na něm jeho stříhač stvořil. Koukali se zleva, zprava, zvrchu, ze spodu, česali po srsti i proti srsti, zkoumali přechody a souměrnost délky chlupů. No prostě mazec :oD!
Ani nevím jak se mi podařilo
Nuniho přesvědčit, aby vydržel na střihačském stole 2,5 hodiny stát nebo
polehávat a pak ještě čekání v pozoru když nás posuzovali rozhodčí, ale
důležité je, že vydržel!
Jupííííííí! Byli jsme totiž nominováni mezi 3 nejúspěšnější páry v naší
kategorii začátečníků, kde nás bylo celkově 23.
Oproti jiným skupinám, kde byli psi rozděleni, jsme my, kteří byli na soutěži ve stříhání psů prvně, byli posouzeni dohromady – tedy všechna plemena.
Při finále jsem se konečně dozvěděla, že jsme se umístili na senzačním 2. místě!
.....po tom celém dnu jsem byla tuze unavená, ale nesmírně šťastná jsem jela domů! :o)
) |
) |
) |
| Nuni před začátkem soutěže. | Nuni: "Pózuju dobře?" | Nuni:
"Doufám, že si TAM dává ta moje holka pozor!" |
) |
) |
) |
| Už to
máme za sebou... "jak asi dopadneme"?! |
"Švihák lázeňský" | Odměna za naší snahu :) |
|
|
||
Tato část aktualizace je z pera Evy Ruthless starší.
Evička mě zaskočila – přihlásila se na „stříhačský Pragobest“. Teď, i když už vím, jak dopadla, tak přiznávám, že svou dceru velmi obdivuju.
Eva se – na rozdíl od mnohých účastníků v podstatě profesionální střihačské soutěže - úpravou psů zabývá jen v dimenzích hobby. Evu živí 8hodin práce v úřadu otcovy firmy, kde zastává velmi zodpovědné místo.
Ale vlastníme spolu dohromady 15
špringrů, takže téměř denně si Evička někoho odveze k sobě domů – aby mi jej
vykoupala – a zkrásnila. Stříhá také psy, kteří se u nás narodili – a my
k nim máme upravovací závazek. V podstatě to probíhá tak – že Eva stříhá a
já si s návštěvou dám kávu, skleničku vína – a porozprávíme….a já tak
strávím milé odpůldne.
Já už nestříhám. Jednak to Evička umí už líp – a pak ….mmmmm, jsem tady na
jiné věci.
Naprosto jsme odbourali stříhání
cizích psů – kdy dotyčný přijel se zacuckanou špinavou koulí – s lupy,
blechami, bordelem v srsti plné cucků. Smradlavým psem – kterého nám zprvu
bylo líto a stříhali jsme skutečně jen ze soucitu ke psu.
…návštěva takového „blecháče“ nás pak stála několik tisíc – a to doslova –
neboť boj s blechami – které se bryskně zabydlely je náročný nejen pracovně
–ale především finančně. Kolik stojí pipeta frontline na jednoho psa ví
každý. Tak si to vynásobte počtem našich psu…
Ti psi mě mrzí – ti majitelé – prasata – ne. Ale i NE! se člověk naučí
říkat.
Ale – na druhou stranu – když vidím, jak je Eva spokojená, když se mazlí a těší psem, který je čistý, v perfektní kondici….to je radost!
Obdiv má Pavla Juchelková s Lancelotem.
Tento pes je v mimořádné zátěži. V extrémní zátěži je jeho srst. Vyhledávání
v sutinách, v mastném bordelu ostravských zbořenišť….pohyb v opuštěných
fabrikách plných dehtu a mazlavé špíny….a ona jej stále drží „plné srsti“.
Měli bychom jistě pochopení, kdyby dlouhé vlajky a praporce nechala
ostříhat.Ale patří jí poděkování, že „Špek“ je stále za velkého frajera!
Víte – získat titul šampion České republiky je občas…..docela jednoduché. Stačí dva CACe.
Pavle s Lancelotem se to bohužel nepovedlo. Proč? To jsem se mockrát ptala i já, neboť na ten titul si sáhli i jedinci, kteří jsou exteriérem o dvě i tři třídy horší, než Lancelot….
Ale odpověď není až tak těžká! I stalo se – že Lancelota porazil pes – který byl skutečně lepší, ale častěji se stalo, že Lancelot nese stigma „Ruthless“ ….a tady jsme se už jen upřímně zasmáli, když v kruhu byli dva psi – Lancelot a „konkurent“.
Hmmmmmmmm J oba nesou prut výše, než špringrovi sluší, oba by mohli být lépe úhlení….ale, „to mě poser na holý záda!“ – vyhraje pes – který vypadá, že jediná předvýstavní úprava byla ta, že pes byl „upraven“ metodou „opálení zapalovačem“ ….anebo – já to vidím jako metoda „samovznícení“. Psi vypadali vedle sebe jako „bezdomovec“ a Lancelot – co se týče srsti byl přinejmenším v žaketu.
…no, napřed mi to úsměvné nepřišlo – ale pak mi bylo líto (né, normálně mě to nasralo), že rozhodčí má větší problém spíše se mnou – a „umí“ mi dokázat, že tomu rozumí!
Ano ano – bravo – rozumí – ha ha ha….
A jinak jsem velmi pyšná na to, že Michelangello Ruthless – Berťa – si sbalil bačkůrky a pyžamko a má novou adresu pro trvalý pobyt. A to u Pavly, Honzy a Špeka – Lancelota.
) |
) |
) |
) |
) |
) |
A snad se Pavla nebude zlobit, když tady zveřejním část jejího psaní – a přála bych mnohým psům, aby se měli, jako ti „od Pavly“. Dostávat takové zprávy je radost! Lancelot je mimořádně pracovně vytížený!
…tak - tak vypadá ten, co má
čerta v těle…a ten, co je nejlepší :o)))) - fotky
Jinak Evičko, tobě a samo i Nunoušovi gratulujeme za krásné 2.místo…ten musí
být teď švihák…to aby vyrazil do sousední dědiny na námluvy, ne?
U nás nic nového, jen si užívám ruchu v práci (a to do slova a do písmene,
protože dělám i za nemocnou kolegyni), o víkendu hor a pohodky a přes týden
poctivě se Špečkem trénujeme na zkoušky, které nás čekají 22.11. jedem až do
Práglu, tak doufám, že to nebude zbytečná cesta :o) budeme dělat ZZP2 –
sutinovou 2, což je už docela obtížné…hledá se ve dne i v noci a za celou
zkoušku musíme najít 5osob, 4 jsou 1-2m pod zemí a 1 je 2m nad zemí…a neví
se jaký je počet v denním kole…takže do posledního okamžiku budeme žít v domění,
že máme všechny a pak nám řeknou, že jsme jednoho nenašli, ale já věřím, že
to se špečkovi prostě nemůže stát J
No a pak už budeme mít šábes, zase se začnu věnovat výcviku mladých pejsku,
protože už na mně začínají remcat, že nedělám výcviky…ale nedá se vše stihat
a je třeba i „normálně“ žít, že??? J
Jak dopadla vaše cesta do Nitry s mláďatama?
Mějte se pěkně, papa
Pavla
Díky za takové zprávy!
A jak dopadla naše cesta do Nitry?! To najdete v oddíle – výstavy.
12.10.2008
Reportáž z "jelení říje"
.....přijde brzy, ale záběry Evičky, Tondy, Václava - Péti a Nuniho z " tahu
na kachny" ji předstihly...
Nové fotky najdete v oddíle "Lov".
V nejbližší době budeme aktualizovat také stránku štěňata a plánovaná krytí.
Přidáváme novinky z PL - o
velkém úspěch Tazi Ruthless z Czarnego Dworu na Europashow 2008.
TAZI RUTHLESS Z CZARNEGO DWORU - MŁODZIEŻOWY ZWYCIĘZCA EUROPY/EJW/ 2008, BOB
JUNIOR BOG JUNIOR IV !!!
Toto jsou její domácké stránky
www.arsvenandi.wyzel.net
Gratulujeme Marlence i Tazi
2.10.2008
29.9.2008
jsem ulovila v pozdní odpoledne kapitálního čtrnácteráka v honitbě VLS
Libavá.
Můj lovecký doprovod byl, jako již poněkolikáté pan Vlastik Hon.
Reportáž z "Letošní jelení říje" přijde velmi brzy...
) |
) |
| "Lovu dík!" | ....dlouhý kouř....pohoda....jazz.......... |
22.9.2008
Nové fotky najdete na stránce Aničky, Tomíka a Mikeše.
15.9.2008
Aktualizace najdete na stránce Minulé vrhy a fotky na Lovu.
4.9.2008
Nové fotky najdete na stránkách Ruthless Sheron, Lancelota a také v Lovu. Podrobné rodokmeny jsou doplněny na stránkách vrhu R a T a na stránkách Péti, Aničky a Tomíka.
S koncem prázdnin je třeba se řádně rozloučit. Nemohlo to probíhat snad lépe, kamarádka Olinka mě vyvezla do Velkých Karlovic. Nádherný hotel Horal se svým wellness centrem, fantastickou kuchyní (to já prosím umím ocenit!) a kouzelným okolím se stal rájem jistě nejen pro mě.
) |
) |
) |
|
Olga a já ....relax víkend. |
život kynologa nesmi byt jen o psech.... | relax na horách - pozvánka i pro Vás |
Ale já se aktuálně cítím nesmírně unavená – snad i otrávená – a i v tomto případě nejsem sama…(pociťuje to možná leckterý kynolog, chovatel…ale také člen „našeho“ klubu – hlavně sekce anglického špringršpaněla. Mám v plánu se k tomu vrátit a napíšu víc ….až „chytnu tu správnou slinu“ – že je možné i nemožné!)
Teď jsem byla nadšená, že se nemusím o nic starat, že nemusím nic plánovat a řídit, protože Olinka je „moje Bohyně organizace, moje Bohyně ovívání a činění mi dobré nálady a štěstí“.
) |
) |
) |
| nenahraditelné wellness | výhled z hotelové terasy | letní odpočinek na sjezdovce - bez psů! :-) |
Ano – já patřím k těm, kteří si umí blaho užít v masážní vaně, parní lázni – ve vůni bylinek a solí….po masáži a zničení těla všemi možnými vodními zdroji – byl neskutečný balzám lehnutí si na lehátko v prosluněné odpočívárně, kde nám milá slečna přinesla krásně servírovaný čaj – podle vlastního výběru…. (šampaňské snad příště!)
Děkuju za takový vydařený víkend!
A byl to i on, kdo mě přesvědčil, že …užít si báječně nemusíme jen na výstavě …
V neděli je – speciální klubová – a já zvažuju, zda mi nebude lépe někde na Ovčárně….buď se kochat pohledem od Petrových kamenů, popíjet pivo v restauraci …anebo podlehnout opět kouzlu Whirpool….já si i jako velryba na horách umím užívat báječně!...
Co uvidím na výstavě? ….ano – psy, které znám – kyselé kvichty a suché (ale i vypasené prdele) – nesmím zapomenout na „holé prázdné hlavy“! „přátel“ …ha ha….a „klubových souputníku“ – nicméně – jsou lidé, které uvidím velmi ráda!
Včera už jsem zapadla do “běžného života“ a večer nechybělo nezbytné sezení na větvi. Miluju teplé zářijové večery! Jejich syté vůně, dozvuky letních bohatství….
Jsem oddaná oběť kouzla lovu. Podléhám myšlence…že za „pár dnů“ …pomalu stříhám metr kdy odjedu na lov jelena…. Když na to jen pomyslím, dostávám loveckou předhorečku – stažený krk, žaludek….to vše, po té, co uslyším troubení jelena změní emoce ve vodopád slz dojetí….
Totálně jsem podlehla kouzlu jeleního majestátu. To se nedá sdělit. To se musí prožít. Když s někým lovíte jelena, dojde k jednomu z nejintimnějšímu vztahu, jaký jsem v životě poznala – a jsem vděčná, že tento luxus mi byl dopřán….
Ale – i k lovu jelena se ještě vrátím!
Včerejší lov byl úspěšný. Výborná komorové rána – kus zaznačil, vyrazil zpět do lesa …snad vrátit se do jistoty domova lesa….
Nebylo nutné provádět dosled – jen – je to veliká Hubertova radost….a stárne mi ten pes…., takže musím mu dopřát té radosti co nejvíc, než mi i on odejde tam….kam odešla duše daňčete….ke kterému jsem už jen poklekla, dotkla se hladké srsti mláděte, horké vytékající krve….požádala za odpuštění ukončení života a „Svatému Hubertu“ poděkovala za úspěšný lov….
Lov je vzrušující…dojemný….
Do reality mě dostal můj syn Tonda, který mi přišel pomoct. Udělal fotky, nabídl cigaretu a z auta vylovil láhev metaxy (mám slabost pro slunce Řecka) – cvakla jsem si, zapálila….a vrátila se do lidské reality.
Ano – ještě před chvíli dojatá…už doma, aniž bych sundala boty, lovecké kalhoty…krájím cibuli, do pánve vkládám plátky ještě teplých jater, srdce a ledvin. Sypu koření ….rychle rychle …pak sůl….a už je ta dobrota na talíři. Šťávu „vyjíždíme“ chlebem, zapíjíme červeným vínem….ano, i takový je život.
Za všechny ty krásy „DÍKY!“
20.8.2008
Krátká aktualizace pro ty – kteří jsou vyznavači stručnosti – máme novinky a několik fotek z posledního třídenního výstavního klání v bloku „VÝSTAVY“.
A teď už pro ty – kteří mě i rádi čtou.
Aaaach, Dobrý Bože, poslední aktualizaci jsme měli před měsícem …a tedy uplynulo nějakých 30 dnů – a snad každý den by byl na román.
Jak je to možné?
Nu – lehce! …když máte doma štěňata, dorostence, mladé psy …je léto a na konci července jsem byla pohlcena i já do srnčí říje…Evička přestavuje byt, tu a tam máme na hlídání někoho z „Ruthless“…..tak se dostanete do takového kola, že jste šťastní, že vylovíte v mražáku kus masa….něco „dalšího“ hodíte do hrnce, na sporáku nastavíte čas, jak dlouho to má vařit a já jej vždy i poprosím – aby to uvařil co nejchutněji…. Myslím, že je nejvyšší čas, aby můj sporák dostal konečně vlastní jméno….
Aaaaa – také se loví holubi – úžasná příležitost pro „lovecké zapracování“ psů.
Vždy se směju, jak Péťa – vynikající aportér už umí sledovat přelétající hejno….vyšponuje se a hledí – kam po ráně holub padne.
Když padne – vyrazí pro něj (samozřejmě miluje, kdyby jej musel ještě drobátko zabít…i to se vynikajícímu střelci stane!...tedy i to, že nepadne – a Péťa tázavě hledí: “Proč letí dál?!“)
Ale Péťa je tlamoun a holubi pouští peří a Péťa velmi rychle vypadá, jak indiánský náčelník!
Nikita – ta se zase aporty chlubí, takže holuba neodevzdá – ale chodí kolem v kruzích…a celá důležitá je, ale jen do chvíle, než se i ona začne dusit peřím těchto opeřenců – kteří se záhy změní v bezpeřence…
Poslední série výstav mi udělala radost, ale zároveň mi malinko ten dojem pokazilo „čmajznutí“ kabelky nějakým chmatákem. To je otravné, ale já jsem „klikař“ a klíče od auta, karta s penězi a telefon mi zůstal v kapse…. Díky moji Andělé! (neumím si představit můj nerovný boj s imobilizérem!!!)
Dávejte si na to pozor!
Děkuju VŠEM – kdo se o mě tak krásně starali! (až tak – že kamarádka řekla: „Kurnik – a mi nikdo nic neukradne!“)
Je krásné léto – přineslo i kulturu – filmy Bathory, divadlo s Richardem III., koncert jsem stihla – milovanou Jarmilu Šulákovou s Fleretem - a zítra – 1.máj…….díky díky za ty dary!
….je toho tolik, tolik…..ale já už rychle posílám Aličce – a díky, že máš trpělivost mě tak uhánět – jinak bychom neměli aktualizováno do podzimu!
16.7.2008
13.7.2008 se uskutečnila Národní výstava psů v Košicích kde posuzoval pan Istvan Nagy. Nikita si tentokrát odvezla CAC a titul Národní vítěz a Nielson dostal titul CAC.
Košice - Národní výstava - Nikita CAC, Národní vítěz
Abych neopomněla jeden z našich Ruthless výstavních úspěchů :o)! 6.července 2008 jsem si se Shrekem udelala cestu do Ustroně - Bialsko Biala, kde byla Národní výstava psů. Shrek je výborný parťák na cesty. Ještě když spolupracuje jeho šéfová Pavla a já si ráno jen vyzvednu pripraveného šviháka, jooo to je pohoda! Tak díky moc za spolupráci....dovezli jsme CWC, BOB a res. BIS pracovní pes. A že to Shrekovi fakt slušelo...
Lancelot CWC, res.BIS pracovní
13.7.2008
V sobotu 28.6.2008 jsme byli na mezinárodní
výstavě psů v Brně. Posuzovala Jana Janeková.
Ruthless Sthana - velmi nadějná
Lancelot (Shrek) - V2, res. CAC
New Pot of Tricks (Pepa) - V 1 , CAC, CACIB
Nikita - V 1, CAC, CACIB, BOB, BIG I., BOG III.
V neděli 29.7.2008 mezinárodní výstava psů v Krakowě s rozhodčím Petrem
Studeníkem dopadla takto:
Lancelot- V1 CWC
New Pot of Tricks. V1 CWC, res, CACIB
Nikita- V 1, CWC, CACIB
CACIB Krakow judge Petr Studeník
27.6.2008
18.6.2008
12.6.2008
7.6.2008
....dneska už ani telegraficky - jen fotograficky....... :-)
"Tomík a Anička"
27.5.2008
....zase jen telegraficky...."O pohár výcvikáře" Pavla se Špekem zvítězili. Gratuluju!!!
15.5.2008
Aktualizace najdete na stránce štěňat - ta je jistě nejdůležitější! ....pak máme několik nových fotek.....
A jak u nás už bývá zvykem.....z každého vrhu k nás zůstane stěně - které nás něčím mimořádně oslovilo. A v tomto případě - je rozhodování velmi těžké....proto Stáňa a Mac-ek zůstávají doma!
Velmi mě
těší - že naše fotky těší nejen nás - jak vidíte z přiložených reakcí!
Já za ně velmi děkuji!
Tady s použitím techniky zkoušíme "jestli by Matka Příroda" mohla takto nějak pokračovat..... :-)
11.5.2008
Nové fotky na stránce Stáňi a Marcelky
1.5.2008
Nové fotky na stránce Tjorven a nová stránka Troye.
)
"Jsem ti říkala, že se na váze sedět nedá, když v ní je voda.......!"
29.4.2008
U vrhů H, J, L a N doplněny podrobné rodokmeny.
)
9.4.2008
Aktualizace - takhle vypadá Ruthless ....když prší!
V nejbližší době budeme aktualizovat snad všechno - fotky štěňat....výstavy.....ale především plánované vrhy!
2.4.2008
Nové fotky jsou ve Fotogalerii a v Lovu.
26.3.2008
6.3.2008
Všechno musí „odsejpat“ …všechno má svoji posloupnost (slovo „řád“ by bylo poněkud odvážné!)….vpodstatě se nejde zastavit – a když, tak jen na chvilinku.
Část víkendu jsme spojili návštěvu Prahy s vyprovozením Jestera na letiště. Jeho ruští majitelé si pro něj přijeli. Já se vždycky bojím, že když je u mě nějaký pes – tak potom těm svým původním majitelům padne kolem krku…bude jim plakat na rameni a vyčítat: „Jaxte mě tady mohli nechat????!“ :-(
Jester mi to neulehčil – a kolem krku jim nepadnul….. byl „můj“....... Takže jsme se ještě trochu užili, pak spolu odešli do posledních odbavovacích prostor pro nadměrná zavazadla a přepravu živých zvířat letiště. Dali jsme si „pac a pusu“ slíbili jsme si „naviděnou“….no, oko nezůstalo suché. Jester je velmi milý, přátelský pes. Mimořádně nekonfliktní, mimořádně trpělivý, mimořádně poslušný….
Přiznám se, že mě na chvíli dokonce napadlo, že bych je – jeho majitele - měla upozornit, že by neměli kouřit, že to bude psu vadit….a taky jim dát pár rad – co má a nemá rád a jak co mají dělat…. :-)
Mezitím byla štěňata u Evičky.
Neměla to s nimi jednoduché….ale, jak říká Evička : „Štěňata jsou vpoho, ale ty jejich matky!“ …Nooo, matky si prostě užívaly. :-))
Je pro mě moc zajímavé sledovat takto dvoje štěňata po jednom otci (alespoň doufám – hi hi)
Hodnotím, co pro mě – jako chovatele má význam -….hodnotím tu jednoduchost odchovů, nekonfliktnost matek….které leží v jednom pelechu – protože ta starší štěňata již podnikají „spanilé jízdy“, kdy dobývají svět …a nelámou vaz jen ručníkům a hračkám…ale také těm mladším sourozencům….štěňata zkoušejí kvalitu mléka „tety“ ….ale chůva nejbáječnější je stejně Nikita.
Miluju sníh a hory. A když mám štěňata, nezbývá mi, než ten „ansámbl“ sbalit a vzít s sebou.
Jsme tam už známá atrakce! Užili jsme si to tak dobře – že už plánujeme další víkend.
Takže – najdete nové fotky na stránce Štěňata a také ve Fotogalerii. Nové fotky jsou také v "Lovu" - je tam fotka srnečka a divokých hus - mých oblíbenkyň. Letos je mimořádně silný jarní tah!...vypadá to vše slibně.
A k mé velké radosti - ač počasí tomu nebylo příliš nakloněno, je potěšitelné, že spárkaté zvěři podaná léčebná směs byla "výborně vzata"!
...ale, však na to máme výborný "fígl" - vlastní! :-)
3.3.2008
Tyto webové stránky jsou pod jménem „Ruthless“.
Původní myšlenka byla, zcela je věnovat „mým psům“. …jenže, ono časem zjistíte, že není psů bez lidí, nejsme my bez přátel, …a to vše je v různém duchu.
Proto zde najdete na fotkách často – nás „Ruthless“ a naše přátele – v prostředí, které není „jen“ psí, ale určitě nám bylo moc dobře. A tuze dobře nám umí být na lovu. A proto by byla veliká škoda se s Vámi nepodělit o některé fotky s našimi psy i našimi přáteli – „Náš lov“.
Loveckým přítelem mi nejmilejším je můj syn Tonda. A on se tady asi bude nejčastěji objevovat, zvěčněný objektivem fotoaparátu. Zde je tedy pozvání do naší rubriky: „Lov“ – „Hunting“
….ale přesto hlavním duchem v chovatelské stanici je chov psů.
Je to o výstavách, psí výchově, štěňatech, která jsou právě v „bedně“ …ale žít musíme už i tím, kam se chceme orientovat v budoucnosti. A to i v budoucnosti blízké.
Naše blízká budoucnost je konec léta. Máme v plánu krytí a „Matko Přírodo, nejen výlet do Velké Británie, ale moc bychom si přáli i ta štěňata! Buď té lásky a dopřej nám je!“
Já jsem z plánu nadšená a emočně zaplavená ….
Moji myšlenku a prozatímní úsilí do webové podoby zhmotnila Alice. A musím jí moc poděkovat. Opravdu si vyhrála! Posuďte sami. Zde můžete nahlédnout - „Štěněčí plán“.
28.2.2008
21.2.2008
Nové fotky jsou na stránce štěňat a v galerii.
16.2.2008
15.2.2008
12.2.2008
Nové fotky štěňátek.
8.2.2008
Nové fotky štěňátek.
5.2.2008
Máme ŠTĚŇATA!!!!!!
4.2.2008
Máme nové fotky ve fotogalerii.
A pokud má někdo zájem, může si počíst "Víkendové loučení se sněhem".
1.2.2008
Máme aktualizovanou stránku Výstavy. Kolonku e-mail jsme zaměnili za Kontakt. To pro ty - kteří se k nám chystají přijet poprvé...
30.1.2008
28.1.2008
15.1.2008
Nejen výstavami žijí kynologové, ty jsou jen „třešinkou na dortu“…. Eviččino samostatné bydlení s „kluky“ konečně dostává formu. Věřím, že bude těm svým klukům dobrou hospodyňkou!
No a každá hospodyňka potřebuje kuchyňku …takže přikládám fotky – jaxi ji staví Evička.
|
Tady je snímek první myčky se zabudovaným biologickým předmytím: |
Tak vypadá biologické předmytí zezadu: |
) |
) |
|
Tady, co je na lince nezbytné… |
Završeno úsměvem spokojené hospodyňky: |
) |
) |
14.1.2008
Tak máme první „věcnější“ letošní aktualizaci. Byli jsme na Národní výstavě v Olomouci. Naše Nikita získala v pořadí třetí CAJC a tím splnila podmínky k titulovému ohodnocení Junior šampión České republiky. (Už má takto splněno i na Slovenského Junior šampiona).
Péťa – Bogaloos Undercover obdržel známku Výborný 2 a res.CAC. Třídu vyhrál Polský CH.Bojar Acceptarius. ….a být poražen takto pěkným psem není jistě nepříjemné! - výstava je soutěž!
A ve třídě mladých jsme měli ještě Nuniho – Nielsson Ruthless a ten byl ohodnocen známkou V2.
Ve třídě dorostu je také objevili první potomci naší Judith Ruthless. Ano, často platí rčení „Aká matka – taká Katka!“….Judith se nám povedla a je z ní výstavně nesmírně úspěšná fena. Nejen, že je šampionka a interšampionka, ale – dovolím si připomenout - fantastický byl úspěch – kdy si odnesla titul BIS z klubové výstavy KCHPS již v 16ti měsících od velmi renomovaného anglického rozhodčího - který bude letos posuzovat klubovou výstavu KCHLS i u nás! Ano – je to výborný počin! Je třeba zvát osvědčené rozhodčí!
Judith
potomci si z Olomoucké výstavy odnesli posudky nesoucí se v naprostých
superlativech a také vizi velké výstavní budoucnosti.
…ale to již plody své chovatelské práce sklízí Mgr.Tetřevová a my do
chovatelské stanice Dragons Manor přejeme mnoho úspěchů a bohaté
„chovatelské žně“!
A protože naše šikovná Web Lady Alice je tuze pilná, objeví se na našich stránkách nový oddíl VÝSTAVY …a tak postupně najdete více – našima očima….možná nejen o našich psech, ale třeba také, jaká byla na výstavě „zodofka, kafe a párky“.
Naše stránky mají v oddíle Naši psi jedince, které jsme pořídili našim nejbližším, vystavovali jsme je – mnohdy velmi úspěšně, absolvovali s nimi zkoušky a máme je tak nějak „pod palcem“.
Jsou tzv. „v důchodu“ – neboť s nimi již nic aktivního neplánujeme a přímo u nás nebydlí.
V tomto oddíle se ale nikdy neobjeví Heriet, neboť ta je nutně aktivní i nadále. Dala Ruthless tři vynikající vrhy, vychovává své potomky v Ruthless žijící a chystá se (pokud Matka Příroda dá) vychovávat spolu se mnou i naše psí vnoučata.
Heriet je aktivní a stále krásná elegantní psí dáma již v docela solidním věku – a my se blaženě usmíváme – neboť mnoho mladších na ni nejen, že stále nemá – ale nikdy mít nebude! – ona je totiž Harriet Rut - Královna matka Ruthless.
Na stránce Mompesson Jester je fotogalerie "Troyových" odchovů. Nadchla mě ta - tehdy pulroční štěňata! Jsou vynikající v typu s hlavami důstojnými anglického špringra. Silné kostry - přiměřená srst! ....z toho "naháči" nebudou!
7.1.2008
Na „Tři
krále o krok dále…“ ….V sobotu jsme skutečně potkali „Tři krály“ několikrát,
…mí psi si na ně poštěkali, já sama sebe utvrdila v dojmu, že už mám té
veřejné žebroty vcelku dost – a to myslím, že mám docela silné sociální
cítění….
Viděla bych ty děti určitě jinak moc ráda a byla bych potěšena iniciálami
K+M+B na vchodu do domu, také bych jim ráda dala tu „Tříkrálovou koledu“
…ale takto ne.
Takže v sobotu byli mí psi opět „pravidelně užiti v lovecké praxi“ ….měli jsme velké krmení. Toho se nyní zúčastňují vždy už jen dva psi – v různé kombinaci – ale není to Hubert. Ten darebák totiž srnčí ne, že honí…ale už jej naprosto cílevědomě štve. Takže má utrum. Sedí doma za oknem a řve na celé kolo a sleduje, jak na nákladový prostor Patrola dáváme řepu, oves, kukuřici, seno, sůl….on totiž přesně ví, co se bude dít.
To během 3-4 hodin objedeme většinu krmelců, zásypů a krmelišť a tam vložíme, co je třeba. Tahám s sebou i foťák, to abych zdokumentovala také to – který z mysliveckých kolegů bohužel nekrmí….nebo naopak, kdo krmí tak, že jsem spokojená ….a taky, kdy se mi zastaví rozum nad lidskou blbostí a vztekle vyhazuju z korýtek u krmelců třeba shnilé banánové slupky – kdy zřejmě si mnoho těch „laskavých“ lidí, co ještě užívají vánoční dovolenou a odnesou „dobrůtky zvířátkům do krmelců“ a dají zvěři i to, co by mělo skončit „v hnoji“!
No a
protože stále ještě máme nějaké natural aporty, zkouším s našimi dorostenci
přinášení.
Musím říct, že jsem se ještě nikdy u mladých psů nesetkala s takovým
nadšením! Samozřejmě, že z toho mám velkou radost. Hrajeme si – a kdo si
hraje – nezlobí!
Nikita – domácky jí říkáme
Tjorvenka – je ta nesmírně svědomitá holčička, která svým tempem prohledá
pečlivě a přitom dostatečně rychle prostor, nalezenou zvěř popadne a
nejkratší – mnohdy ale nejhorší cestou mi ji přinese a vsedě odevzdá! Nikdy
ji to nikdo neučil, nikdo to po ní nechtěl – a ona to stejně dělá.
Já jen zopakuju – její matka
Heriet
má pouze zkoušky vloh a aport přinese pouze z vody a to i zajíce, kterého
jsem se potřebovala zbavit, neboť už byl „více, než včerejší“ …prostě
smradlavý hnus. A bylo to na vycházce…a Heriet ho za mnou nesla tak dlouho,
než jsem si toho všimla…a než mi ho mohla odevzdat….
Takže jsem jej hodila do dalšího nejbližšího našeho rybníka….a vše se
opakovalo…..
No a Tjorvenky pan otec Mompesson
Perfekt Partner je angličan, který má své křeslo v „ schloss Hellenstain“ a
schází mu už jen ta sklenka koňaku a doutník…přesto není důvod, aby ač
loveckými zkouškami netestován, nedal takto báječné potomky!
Naopak
Pepa ten jak
pohozenou, tak vlečku běží tryskem. Stylem mladého tygříka přeskakuje
ostružiní a s rychlostí blesku popadne nalezenou zvěř a skokem mi ji nese
zpátky. Zvěř nepustí a čeká, až mu ji odeberu.
Já ho zbožňuju! Když vidím jeho chuť a nadšení a styl, jakým se pohybuje…a
tu radost, mám pro změnu zase chuť vlepit mu pusu! …ale, co už tam Pepa o
pusu, ale těší se, jak zalovím v kapse a vytáhnu kostičku sýra, nebo
cukroví! Je na to povel – odměna.
Srovnávám sourozence
Pepu
a Tjorvenku – a ač nesnáším
polidšťování psů a dělání z nich opičky, přesto se neubráním představě, jaké
by to bylo…kdyby to byla mláďata lidská.
Tjorvenka by byla ta holčička, co by měla vždy ve svém školním batůžku
naprostý pořádek, systém, vše by mělo obaly, pastelky by byly zastrouhané a
myslím, že by i jejich špičky byly chráněny krytem. Své věci by půjčovala
jen velmi nerada, ale půjčovala by je, protože to se „musí“ a maminka to tak
PŘIKÁZALA ….ale velmi by u toho trpěla.
Samozřejmě, batůžek by byl tak jako pouzdro v růžové barvě.
Svačina by byla v obalu a byl u ní také látkový ubrousek. Cvičební úbor by
byl vždy velmi pečlivě poskládaný a také uložený v pytlíčku v růžové barvě.
Trvala by na tom – že na všem musí být vyšito jméno, nebo alespoň monogram –
to aby jí to cizí děti nebraly!
A Pepa?!
…u něj by byla vůbec už zásadní otázka – Kde má aktovku???!....
Tu by hodil přez plot a ještě musel někam zaběhnout s klukama. Tužky by se
nacházely na dně aktovky – samozřejmě bez špiček a z pera a propisek by byly
jen torza, neboť ty trubičky by používal k vystřelování papírových kuliček
foukáním po spolužácích.
…nicméně – Pepa by se vyhýbal – jak jej znám – veškerým bitkám s vrstevníky.
Prostě, tohle mu dobře nedělá!
V aktovce by bylo také několik starších svačin, neboť na „to nebyl“ čas…..
…a tak nevím, zda mě k takové úsměvné nostalgické personifikaci nevede spíše
jen „podobnost čistě náhodná“ s mými, školu už dávno opustivšími dětmi….. (a
třeba je to signál, že začínám zrát k tomu „babičkovství“ ….a těším se …až
budu nakukovat do aktovek….a slibuji už ji nebudu NIKDY vztekle vysypávat a
zlobit se na toho rošťáka s vykulenýma očima a taky křičet: „Jak můůůůůůžeš
míííít takovýýý booooordel v aaaktooovceeee?!!!!“ (i to jsem uměla….stydim
se)
…ano, Pepa by tak, jako kdysi Tonda minimálně jednou týdně ztratil rukavice,
čepici nebo šálu…. Také bunda není dost velká na to, aby se nedala ztratit!
….o zarvaných skobách na kalhotách už ani nemluvím!
Ano, ale tak jako Tonda, myslím, že by mu už ve čtyřech letech bylo naprosto
jasno v „mihulích, v turovitých ….a vůbec pak ve škole v hodinách
přírodovědy by byl na tom lépe, než paní učitelka“! (mezi námi – oni na tom
byli vždy a to dlouho lépe i v hodinách jazyka českého i angličtiny)
Bývám dojatá, když teď doma nacházím vloženy v knihách ty tenkrát ještě
diktované „Dopisy Ježíškovi“, pak později Tondovy deníky „Sledování ptactva
na zimním domácím krmelišti“, deníky studijní: „Mikroskopování“ – pozorování
kravských vší a jejich chov…..to jsou momenty, na které když vzpomenu, tak
mě dodnes polije horko. (Tondův nejlepší kamarád byl v té době veterinář a
vedli spolu dlouhé vážné hovory.
Nooooo – a kdyby se pak Tonda pořádně učil a „nemaloval místo studia ve
škole po lavicích piče“, moh už být dneska skoro doktorem – tak dělá
„pasáčka kaprů“ – vidím to jako rodič jednoznačně)
Ale mám
naprosto bezvadná děcka! …jen už trochu velká (naštěstí!) ….a mám je moc
ráda.
Matko Přírodo – ty se nám povedly! Dík!
...a ta liška ve fotogalerii
je OPRAVDU po smrti, nejen, že proběhl „rigor mortis“ ale proběhlo také
následné zmrznutí – proto se mohla změnit ve Sfingu.
Káni Hubert našel a neublížil jí,
jen hlášením oznámil – skončila v záchranné ornitologické stanici. (Ale
vůbec to nebylo jednoduché!)
Úlovky
od 1.1 2008 v naší rodině – kolouch, dva divočáci a čtyři lišky.
„Lovu dík!“
4.1.2008
Krátká aktualizace stránek. Jsou přidány portréty Nesaji Ruthless. Máme změněný systém fotogalerie. Věřím, že budeme dobrými lovci snímků i nadále.
Máme tam fotky "Pepy a Tjorvenky" s liškou, Tjorvenku s bažanty a Huberta s kání.
...Nový rok začal mrazivě - o to přeju všem více vztahů a kontaktů, které je budou na duši hřát! .-)